Člověk se občas potřebuje tak trochu “vybrečet”.
Občas se ho lidé na něco ptají, jelikož si myslí, že něčemu malinko rozumí.
Člověk má občas názory, které by chtěl říci světu.

A tak jsem začal psát tenhle blog… a najednou ho za měsíc navštívilo 249 381 lidí. A co dál?

Ze začátku jsem si říkal, že budu odpovídat všem, kteří pod článek dají komentář. Pod některými články jich je teď i 200 a to asi chápete, že už není úplně v mých silách. Navíc názory jsou často podobné- buď se mnou lidé souhlasí a nebo ne. A o tom ve finále svět má být. Respektuji názory kohokoliv, kdo je nezačíná slovem “Debile”. Nicméně to, že je respektuji, neznamená, že s nimi souhlasím 🙂

Na některé názory nereaguji už z principu, protože už babičky nám říkaly: “Jsou věci a lidé, kterým nemá význam se snažit něco vysvětlovat.” Příkladem budiž třeba takovýto komentář:

Mám samozřejmě výhodu, že lidi naši firmu Different.cz (a projekty kolem) asi mají rádi, a tak asi trochu více sledují i mě a snad tedy i mé názory. Ale začal jsem svůj blog psát hlavně pro radost. Dobře, trochu i jako levnou reklamu pro naši společnost a aby lidé věděli, že za Differentem nestojí banda blbců. Což jsem možná u někoho tímto blogem příliš nedokázal 🙂 Ale to by asi stejně nebyli naši zákazníci.

No a to, že za mnou přišla v restauraci servírka s tím, že článek o těch mobilech v hospodě byl super a od té doby si to ona a její kamarádky hlídají a váží si více, že jsou v restauraci spolu. To, že mi pár žen psalo, že děkují, protože si ten jejich přečetl článek o pravidlech gentlemanů a od té doby jí několikrát pomohl do kabátu. To, že pár lidem došlo, že kupovat fejkové kabelky je na prd a nebo, že mi kamarádi na akcích ukazují, že mají barevné ponožky 🙂 Nebo to, že si všímám kamarádů jak se snaží si čím dál více objednat kafe správně. To všechno je vlastně úplně super.

Ve finále kdyby jen 10 lidí díky mému blogu podrželo dveře svojí slečně, nezaplo si spodní knoflík saka, nekoupilo fejkovou kabelku LV a nebo si zkusilo objednat espresso, tak to celé už teď bohatě splnilo svůj účel.

Každopádně je to teď už trochu odpovědnost. Ale další cestu jsem si odvodil jedinou možnou. Budu se snažit psát stále tak, jak to cítím. Ono, kdybych začal nuceně o něčem lhát, tak byste to poznali 😉

DÍKY.