Jsou místa na světě, kam bych sám od sebe jentak nevyrazil. Ale na druhou stranu strašně rád poznávám. Rád jsem v obraze a rád vím, co se děje ve světě, v mém byznysu, mém oboru, rád poznávám úžasnou historii… rád cestuji.

A tak nabídka na 3 denní cestu do Petrohradu a návštěvu destilerie vodky Russian Standard od Warehouse1 nešla odmítnout.
„Ale bude to hodně ruské.“ bylo mi řečeno. A na můj dotaz, jak je to myšleno, přišla odpověď: „Prostě luxus ve všech směrech.“ Oni Rusové, když už se chtějí předvést, tak pořádně.

Letěl jsem ve fajn společnosti 5 lidí z českých médií a zástupců značky Russian Standart pro ČR. Bydleli jsme v hotelu Astoria, což je samo o sobě zážitkem. Hotel postavený roku 1912, který v roce 2013 vyhrál nej hotel dle TripAdvisoru. Hotel, kde chtěl Adolf Hitler oslavit své vítězství nad Sovětským svazem. Už měl dokonce i vytištěné pozvánky a zasedací pořádek 🙂 Jenže Petrohrad se ubránil a válka se zlomila v neprospěch Německa. Škoda tisku na ty pozvánky, co?

Pár lidí mi psalo o itinerář cesty, že se do Petrohradu chystají, a tak to tady nastíním. Navštívili jsme spoustu krásných a zajímavých míst, ze kterých bych určitě doporučil:

1. ERMITÁŽ

Jedno z největších a nejznámějších muzeí na celém světě. Ermitáž se rozprostírá v šesti budovách u řeky Něvy, která Petrohradem protéká. Jedna z budov je i Zimní palác, někdejší sídlo ruských imperátorů, ve kterém, když si uvědomíte, že v něm někdo fakt jakože bydlel, tak se vám zastaví dech. Obrovitánské místnosti pozlacené tak, že i zuby amerického rapera jsou proti tomu slabota.
Uvidíte zde díla ze všech koutů světa. Mě třeba zaujalo, že jsem na jednom místě mohl vidět Rembrandta, Da Vinciho, Raffaella i Michelangela (napadá mě tu vtípek, že už chyběl jen Mistr Tříska, ale nevím, zda jste koukali na Želvy ninja, tak ho tu psát nebudu).

2. Kateřinský palác

Druhý den jsem navštívili Kateřinský palác v nedalekém carském Selu. Palác, který zase přesně ukazuje Rusko (resp. tu jeho bohatou část). Vše zlaté, pozlacené, načančané, kýčovité, neuvěřitelné. Od roku 2003 se zde zase nachází Jantarová komnata. Tedy jen věrná kopie té, která v paláci byla od roku 1716, a která se ztratila během druhé světové války.

V paláci byly i fotky toho, jak vypadal palác po bombardování a obléhání německými vojsky. A není to hezký pohled. Je vlastně neuvěřitelné, že kvůli blbým válkám ničíme věci, které se pak už nedají nikdy vrátit. Opravit ano, ale jantarová komnata už prostě nikdy nebude tamta Jantarová komnata…

3. Russian StandarD destilerie

Nejmodernější destilerie vodky na světě. Zajímavé je, že u vodky jde přesně o tu modernost zařízení, čistotu a kvalitu. O proti rumu a whisky, které si ještě nějakou dobu vždy poleží v sudech a tím teprve získají ten správný šmrnc.

Vodka Russian Standard je vyráběna na základě výsledků práce slavného ruského vědce D. I. Mendělejeva z roku 1894. Ten byl otcem periodické soustavy prvků, ale také třeba normy, známé pod názvem Ruskij Standart. Ta nařizovala používání kvalitní pšenice a nejjemnější ledovcové vody, vícenásobnou destilaci a filtraci přes dřevěné uhlí, aby byly odstraněny nečistoty. Ale také stanovila 40 % jako ideální objem alkoholu.

A co si budeme nalhávat – i Finové říkají, že „Mother of vodka is russian vodka“. A tak jsem se sám obrovsky divil, že jsem po pití tohoto nápoje neměl husí kůži. Byla fakt dobrá! Skvělé na celém pití vodky v Rusku je, že k ní strašně jí a pijí nealko. To mi přijde, že my moc neumíme a je to velká škoda. V Rusku před vás rozloží talířky s různými dobrotami (tzv. zakusky) a vy se napijete vodky a přikousnete si… tu kaviárek, tu kyselou okurku, tu skvělou šunku, různé sýry, jednohubky atd.

Restaurace a hospody u nás jsou líné se s tím dělat, a tak je tu často vodka vnímáma jako nápoj, po kterém se prostě chcete co nejdříve zlískat do němoty. A to je velká škoda. Já bych rád s přáteli zašel na vodku u stolu plného jídla. Vždyť dobré jídlo, dobré pití a přátelé u jednoho stolu jsou jedna z nej věcí na světě…

3. Projížďka na lodi centrem Petrohradu

Naskočili jsme na loď, dali vodku na přivítanou a vyrazili. Petrohrad je v noci opravdu nádherný. Město plné úžasných nasvícených staveb a malých mostů. A najednou se otevřel prostor a my vjeli na Něvu a já měl pocit, že jsme na moři. Koukali jsme s otevřenou pusou a najednou byla půlnoc a obrovský most se rozblikal jako kdyby byl Nový rok. Nevím, jestli to byla náhoda nebo ten program byl takto nastaven, ale byl to úlet. Fakt super.

4. Pravý ruský balet

Pro mě osobně také obří zážitek. Sice jsme kvůli němu museli táhnout obleky, ale stálo to za to 🙂 Navíc v Mariinském divadle v obleku od Blažka a se sklenkou pravého šampaňského v ruce si prostě musíte připadat jako frajer. Balet super, scény grandiózní a ten jeden blázen, co dokázal dělat za skoky, to bylo proti fyzice i lidské anatomii.

5. Podvorye

Restaurace, ve které si připadáte jako v Mrazíkovi. Dřevěný vyřezávaný interiér, který musíte vidět, protože ta atmosféra tam se nedá moc popsat. Živá kapela procházející restaurací a zpívající ruské songy to celé podtrhne a vy si fakt připadáte, že za chvíli vejde dovnitř děda Mráz, ťukne vám do vodky a ta zmrzne…

6. Mansarda restaurant

Bez okecávek asi nejhezčí restaurace. Skvělé jídlo, atmosféra, pití (vodka) a ten výhled? Wau.

7. CHrám spasitele na krvi

Chrám jako z Disneylandu. Nutno vidět 😉

Zajímavým úkazem pro mě byly třeba petrohradské letní „bílé noci“, což znamená, že v noci prostě není tma. Je to v důsledku nevelké vzdálenosti od polárního kruhu, kdy slunce sice zapadne za obzor, ale nenastane tma.

Navštívili jsme také pár skvělých barů a další restaurace (třeba restaurant TEPLO s nejlepším borščem), o kterých je mi už trapé psát 🙂 Asi i pár dalších míst, na které si vzpomenu, až tenhle článek zveřejním 🙂 Prostě na 3 dny zážitků bohatě.

Ale závěrem: Petrohrad je fakt krásné město, které stojí za to navštívit. A vodka Russian Standard je vodka, která chutná fakt dobře. Zkuste ji 😉