Dámy stále chtějí, abychom se my muži chovali jako gentlemani, ale vlastně nám to ani příliš neumožní. Na druhou stranu často neopomenou zdůraznit: “Kde jsou ty doby, když se muži chovali tak a tak”. Jenže ono to není jednostranné, dámy…
A tak jsem se zamyslel a zkusil sepsat jednoduchá pravidla i pro ženy. Protože jenom společně můžeme udělat ten svět kolem nás zase o kousek hezčí…
1. Neutíkejte ke dveřím jako splašené
Opravdu s vámi nechceme závodit, kdo bude u dveří dříve. Jen prostě zrychlujeme, abychom vám je mohli přidržet. A když máte pocit, že vás předbíháme, tak se společně vydáváme na hloupý sprinterský souboj.
A když vám dveře podržíme, tak řekněte: “Díky.” Vám to neublíží a nás to potěší.
2. Zůstaňte v autě
Rádi vám dveře otevřeme a pomůžeme vám vystoupit. Ono při vystupování z auta navíc svým tělem chráníme pohled pod vaši sukni.
Musíte nám ale dát pár sekund času. My počkáme na zastavení auta (jinak by nás to bolelo), vyskočíme z vozu a rádi vám dveře přidržíme. Když jste už ale v tu chvíli zamotaná do šatů a ramínkem zaháknutým o kliku dveří se páčíte ven z auta, tak je to pro nás trošku složitější.
A popravdě: Máme tak jistotu, že nám s těmi dveřmi od auta zase vší silou neprásknete!
3. Stoupněte si u stolu vedle židle a počkejte
Rádi vám odsuneme židli a pomůžeme vám se pohodlně usadit. Když ale sedíte dříve, než se stihneme rozkoukat, tak nemáme moc šancí. Žena by měla sedět čelem do místnosti. Muž tedy čelem od dění v místnosti. S tím byste také měla počítat a měla to vědět i vy. Souboj o židli také není příliš gentlemanský.
Poznámka: Toto nepoužívejte, když jdete někam samotné. Stály byste tam dlouho.
4. Sedněte si včas
Pokud společně zvládneme bod 3, tak je tento bod jasný. Když ne, tak my si sedáme až po vás. Je jen dobré, abyste to věděly, jelikož když budete kolem stolu dlouho tančit, povídat si s kámoškou atd., tak my budeme trochu čekat.
5. Nechte si od nás pomoci do kabátu
Jakmile se po zaplacení rozeběhnete k věšáku, začnete štrachat svůj kabát a při nepříjemném pokoušení o nasoukání se do něj na nás ještě vyjeknete: “Sakra, se tam nemůžu trefit!”, tak s tím už nic moc nenaděláme.
Počkejte chvíli u věšáku, případně nám kabát podejte do ruky, ať nám to dojde. A uvidíte, že nám bude ctí vám do něj pomoci.
6. Do schodů jděte před námi
My bychom měli jít pod vámi z důvodu, že na vysokých podpatcích můžete klopýtnout a my vás v tom případě chytneme. Nebo se o to alespoň pokusíme. Pokud máte krátkou sukni a je vám to nepříjemné, tak nám to naznačte. Vše pochopíme. Ve finále vše děláme kvůli vašemu komfortu a bezpečí…
7. Nestyďte se nám dát tašku
Pokud nejsme cizí podezřelý “možná zloděj” a nabídneme vám pomoc s vaší očividně těžkou taškou, tak nám ji klidně dejte. My se budeme cítit fajn, že jsme vážně frajeři a vy si ulehčíte. A to je celý cíl tohoto bodu.
Výjimka platí u kabelky. S tou každý muž vypadá směšně, a tak nám je prosíme do rukou necpěte. Děkujeme.
8. Nemluvte a nechovejte se jako dlaždič
A to není myšleno, že budete mluvit o spárování, typech dlažby atd. Když je každé vaše druhé slovo sprosté, tak se nám to nelíbí. Když se ožralá na plech válíte po stole a zvracíte v koutě, tak to také není nic moc (ač každý občas ujedeme). A mně se třeba nelíbí, když holka kouří. Ale to je asi jen můj subjektivní nekuřácký názor.
9. Nenechte se mlátit
Gentleman prostě ženu neuhodí. Ač mi věřte, že vy občas dokážete být zbytečně tak nepříjemné, rýpavé a zkoušíte nás vytočit do co největších otáček, že nám přijde, že tohoto bodu zkoušíte zneužívat. Ale i tak… když vás muž uhodí, tak to řešte. Hlašte, balte se a stěhujte… cokoliv. Jen to tak prostě nenechte. Žijete jen jednou a s člověkem, který vás mlátí žít nechcete.
Je to jednoduché, že? Ale po mém článku “Pravidla gentlemanů, kterými se už příliš neřídíme” jste pod něj psali desítky komentářů, že je to i o ženách. A já si uvědomil, že ano, že je to i o vás. Pokud v nás chcete mít gentlemany, tak se uklidněte, zpomalte a dejte nám šanci. Chvíli počkejte než vám dveře stihneme otevřít, než vám stihneme pomoci se usadit, než vám pomůžeme do kabátu.
A ještě jedna věc… pokud v nás chcete mít kousek gentlemana, tak i vy v sobě najděte kousek dámy…
Přidejte si mě i na instragramu
Error: No connected account.
Please go to the Instagram Feed settings page to connect an account.
Příhlášení k odběru článků
[wysija_form id="1"]Když se zde objeví nový článek,
tak vám zašlu e-mail, abyste o něj nepřišli.
Nic víc, nic míň ;)
Děkuji, že jste v tom se mnou. ;)
Osmička dost drsně psaná 🙂
Jinak jsem přečetla jedním dechem a nemůžu s body nesouhlasit.
“Když chcete prince, buďte princezna.”
Janina
Co je na tom drsně psanýho? Jen sem to nezvladla ani po bod 8.přečíst, pač to sou kecy v kleci!!! By mě autor velice zajímal, když se mu “žena nemá stydět dát tašku” (počítám např.s nákupem, né že by autor chtěl po dámě kabelku) a body co jsem “zvládla” přečíst, by ho mohla jako takého “prince” přece napadnout samotného…! Nebo souboj ke dveřím? Buď jsi teochu mimo anebo potkáváš zvláštní “princezny”.. Anebo jen prostě strašně potřebovala na WC, kdy by zřejmě prošla nejradši nejrychleji dveřmi sama… :-O
Hmmmmm…
😀
Miska, dnešní nektere mladé holky se chovají jak telata a autor chtěl pouze dát ochutnat a nahlédnout do světa slušného chování s galantností muže a nežností ženy
K bodu 5 bych dodal: Nelekejte se, když si muž oblékne kabát dříve než vy. Je to tak správně. Muž si kabát obléká první, aby se dáma ve svém zbytečně nepotila, než se muž oblékne.
Jinak velice hezky napsáno a se vším souhlasím.
No tak to nevim ja jsem byl vychovan opacne, nedavno jsem to hledal a nasel jsem obe moznosti. A take nazor, ze muz se obleka prvni jen a pouze pokud dama ceka opodal a jako druhy pokud je dama pritomna – nebot dama, i za cenu maleho poceni, uvita fakt, ze ma prednost.
Z tanečních už jsem dlouho pryč a je pravda, že si nepamatuju už jedinej tanec. Nicméně, jedno pravidlo si pamatuju velice dobře. A to se vztahuje k bodu 6. Na schodech jde muž vždy první. Ať se jedná o cestu do schodů nebo cestu ze schodů, vždy jde muž před dámou. Když jdete do schodů (tedy směrem nahoru), je niziá šance, že spadnete dozadu, většinou zakopnete o schod a padáte na ruce dopředu. Proto jde muž první, aby dáma nedopadla na schody, ale dopadla na mužovi nohy.
Ze schodů prakticky to samé. Nepředpokládá se, že byste spadli dozadu na zadek. Ale, že vám ujede noha a padáte vpřed. A aby si dáma nerozbila ciferník po pádu z X schodů, jde před ní muž, aby mu dopadla na záda.
Evidentně jezdíte pouze výtahem. Ženu chráníte před težším zraněním a to je pád do zadu ze schodů než pád na schody kde se chytne v pohodě rukama. Proto když se jde ze schodu jdete před ní a ne za ní ,ikdyž je větší pravděpodobnost uklouznutí na zadek.
Myslim, ze jste si to popletl, vzdy jste na miste, kde muzete zabranit horsimu, to jest do schodu za damou, ze schodu pred damou – pripadne jste o schod nize a dzite ji za ruku nahore-v urovni prsou, aby se ji lepe sestupovalo v podpadcich.
Tady tento spor jde vyřešit úplně snadně. Tento “FÍGL” jsem se dočetl ve velmi starém brevíři. Aby jsme se nedopustili nějakého Faux Pas, jakožto nakukování pod sukni, nebo by za námi žena dělal salta ze schodů, jednoduše půjdeme VEDLE NÍ. Nabídnout rámě atd. Pokud to teda dovoluje nastalá situace. 😀
To zní velmi jednoduše a přitom chytře! 😉 Díky.
Chtěl bych jen dodat, že dlaždič (8.) nemá s obklady nic společného 🙂
Re: Fíla
Bohužel nemáte tak docela pravdu.
Cite:
Muž jde vždy níž. “Chůze do schodů byla oříškem už za Gutha-Jarkovského”, nejznámnějšího propagátora pravidel “slušného” společenského chování. Ten na počátku minulého století píše, že “při dnešní módě krátkých sukní není možné, aby do schodů šel muž za ženou.” Uvádí, že na schodech nahoru jde napřed pán před dámou,(aby se nestalo, že by jí mohl zahlédnout kotník), kdežto po schodech dolů má přednost dáma.
Etiketa se ale vyvíjí a klade nyní důraz na praktičtější stránky života.
Nyní se jednoznačně řídíme pravidly bezpečnosti společensky významnější osoby, kterou je žena. Do schodů jde tedy první žena, muž za ní, aby jí poskytl oporu, kdyby zavrávorala. Ze schodů jde muž jako první, tedy opět níž.
Jak si ale poradí pánové s tímto pořadí, má-li žena daleko krátší sukně, než jsou ty, které uváděly do rozpaků v době Gutha -Jarkovského? Řešením je to, že muž půjde do schodů těsně za ženou, jen s malým odstupem.
Zdroj: ŠPAČEK, Ladislav. Nová velká kniha etikety. Praha: Mladá fronta, 2008. ISBN 978-80-204-1954-5.
Už to tu padlo v komentářích a v článku nezaznělo a to chůze ze schodů, která je často problematičtější. Zatímco když se dívka hrne do schodů jako první, je to žádoucí a správné. Případná chybička se snadno napraví a dívku lze dodatečně pustit před sebe. Ale když se dívka nahrne na schodiště dolu a navíc úzké, nezbývá, než útrpně hopsat nad ní a doufat, že nezaškobrtne a nespadne bez možnosti ji zachránit, než se ji snažit za každou cenu předbíhat.
Občas ale tápu v situacích, kdy se vzájemně vylučují dva přístupy. Třeba hospoda se schody přede dveřmi. Dívku bych měl jistit zezadu, ale zároveň bych měl jít do dveří jako první. A nebo naopak, dívku bych měl pustit ze dveří jako první, ale za nimi jsou schody, kde bych ji měl jistit zepředu. Co si vybrat za předpokladu, že dívka toto nezná a nepočká, až si přede dveřmi přejdu z jedné role do druhé?
Hezky psáno, ale to bychom se načekaly. Dřív se gentlemanské chování od mužů očekávalo, takže se dámy nemusely cítit hloupě, když postávaly u židle. Dnes už to velké množství mužů to ani nenapadne – a to si pak musíme sednout nebo vystoupit z auta, aby to nevypadalo že jsme nesvéprávné 😉 A to je pak těžké čekat a doufat, že vám pomůže z auta, když nechcete vypadat hloupě.
Naprostá pravda. Sama jsem si uvědomila pár věcí, které opravdu nejsou hezké a možná ve snaze něco ulehčit, či ušetřit čas, to pak dopadá, jak to dopadá. Děkuji
Nádherně vtipný a poučný článek. Přiznám se, že tyto zásady znám, ale přesně ajk je psáno, tak není vždy lehké je aplikovat.
Děkuji. Sdílím a třeba tím pomůžu dalším mužům i ženám.
Děkuji za hezký článek 🙂 Jednou jsem byla v kavárně s pánem, který se ze začátku nechoval jako gentleman, ale protože jsem se chovala jako dáma, začal se i on chovat galantněji, ke spokojenosti nás obou 🙂
Já souhlasím s názorem,že když něco člověk po druhém člověku chce,měl by se podle toho chovat. Jenže ….. já mám kamarády,kteří se mnou jezdí na LARPy.A víte co jsme společně zjistili?
Důvod,proč se ženy ani muži nechovají podle těchto pravidel je ten,že se bojí,protože by z toho mohlo být pochopeno něco jiného,než je míněno.Tedy, míněno je pouze gentlemanství,ale mylšeno a pochopeno to může být tak,že muž či žena opačné pohlaví svádí ke vztahu.Lidově řečeno nabaluje.A to ve většině případů protějšek vyděsí.
Příklad:
Potkala jsem po letech kamaráda.Přijela jsem s taškou na přespání.Po přivítání mi ji gentlemansky vzal a když jsme se rozcházeli,automaticky jsem mu zajela rukou do ohbí lokte a zavěsila se,ačkoli rámě mi nenabídl. Zarazil se milým překvapením.Dále tedy věděl,že se ke mě může chovat jako gentleman,protože jsme si o tom nadšeně pohovořili a věděli,že o nic víc nejde.
Rok předtím jsem to samé udělala se svým jiným kamarádem,který je taky LARPař, když jsme se poprvé viděli. On to nekomentoval a pochopil to jako projev většího zájmu o jeho osobnost.
A teď mi řekněte,kde je chyba? Já se snažím v přítomnosti mužů chovat se jako dáma a občas to vyjde občas ne. Ale… jak poznám na muži rozdíl? Jak na muži poznám,že je od přírody gentleman a nebude to brát jinak než to je?
Předem děkuji za odpověď. 🙂
Otázku, kdy jdu první já a kdy muž, řeším velice jednoduše – když mám bavy, nebo co i jenom malý strach, nechám jít prvně muže. A to je při cestě ze schodů, že padnu dopředu. Při cestě do schodů jde muž za mnou – já mám strach, že bych zavrávorala a padla do zadu. Schody mi dělali docela dlouho potíž v dětství jsem často padala ze schodů.
Nežiju sic dlouho, ale je mi již jasné, že muž je rád mužem a rád žen pomáhá, či ji ochrání…jak jim ten skvělý pocit ponechám. Svým chováním mi i oni poskytují skvělý pocit respektované ženy 🙂
Tyhle poučky si strč do prdele! JE EMANCIPACE! a navíc dlouho nebude A ZAVEDOU SE ARABSKÉ ZPŮSOBY! TAKŽE ŽENSKÁ BUDE RÁDA A MILOVAT MĚ ZA TO, ŽE JI NEMLÁTÍM ALESPOŇ VEŘEJNĚ!
SRÁT NA TO JE EMANCIPACE, KDYŽ ŽENSKÁ ZA MĚ NEZAPLATÍ, TAK JI ANI NEOSOULOŽÍM!
Nezbývá mi, než souhlasit. Souhlasím také s tím, že moc pánů (nebo možná kluků či chlapců je lepší oslovení) vychování nepobralo ale často to podobné platí u něžného pohlaví…
The Art of Outfits
Bod 3.
Slyšela jsem zase, že muž by měl sedět čelem k dění v sále, aby v případě nějaké mely mohl ženu ochránit… Je to jen úhel pohledu mezi bezpečím a komfortem ženy, nebo jak to tedy “správně”, prosím, je? Děkuji 🙂
Na druhou stranu kdyby se něco semlelo v sále, dáma by byla první na ráně ještě dřív, než by se pán stihl vzpamatovat, vyskočit a začít situaci řešit. Když sedí zády pán, sice nevidí, co se za ním děje, ale funguje alespoň jako živý štít 😉
Bezpecnost je vzdy na prvom mieste, gentleman je na prvom mieste pre damu ochranca, az ked je dama v najvacsom moznom bezpeci, gentleman sa postara o komfort, tak ze aj o to aby sa dama nenudila ked ma v zornom poli iba gentlemana, to je tiez na nom. Ani s tym zivym stitom nemozem suhlasit, ak by aj k niecomu doslo, rychlejsie je vyskocit z druhej strany stola a zneskodnit utocnika, ako byt zivym stitom a teda po tom ako uz gentleman v lepsom pripade len lezi na zemi, ma uz ovela mensiu sancu aby damu ochranil.
Je to genderově vyvážené?
Je, vždy je totiž potřeba i muž i žena. Tedy přeloženo do češtiny: obě pohlaví jsou vyvážena stejně.
Clanek je super! Nejvic kvituju, ze se nikdo nesnizil k debate s pseudo osobou DIck, proste spolecnost na urovni 🙂
skvelej clanek!!!
Už se vidi m jak stojím a čekám az me pritel přítel usadí, nebo pomůže do kabatu – čekala bych tam dodnes 😀 A pravidlo s dámskou kabelkou si vztáhl i na plátěnou tašku ve které nosim nákup 🙁 To pak jde těžko chovat se jako dáma.
Kéž by to tak bylo…já bych jen dodala – holky, nebojte se mu naznačit, nebo ještě lépe říct, že by vás to nebo ono potěšilo. Hromada chlapů totiž tyhle úkony vzdá po pár marných pokusech nebo ztrapnění zbytečně emancipovanými něžněnkami (si snad umím otevřít, ne?)…a někteří se to prostě jen zatím nenaučili, ale přesto věřím, že jim to ve finále bude dělat radost…:-) Jen praktická poznámka k pomáhání do kabátu – prosím, pánové, podržte nám kabát tak, abychom se do rukávů mohly pohodlně trefit, aniž bychom si musely stoupnout na židli. Když totiž nastavíte kabát do výše našich ramen, je to o vykloubení rukou 🙂 Vím, že to může být u dlouhých kabátů výzva, ale vy to zvládnete. Díky, že jste gentlemani
Budu trochu kontroverznejsi. Se vsemi body az do 8 souhlasim. Vlastne by se dalo rict ze od 1 do 8 se jedna o zenu kterou zname a nebo nezname vubec. Zatimco u bodu 9 se jedna jen o zenu co zname. Dale bych chtel trochu poupravit termin mlatit a uhodit. V jednom bode se najednou michaji dva pojmy a to je skoda. Mlatit znamena mnohacetny uder jak pesti tak otervenou dlani. Uhodit pak uder jeden. Pravda uz i pro me je uhodit prilis silny argument, proto bych radeji volil slovo jako policek ci facka. Ty dva posledni zminovane reknou za tisic slov at se jedna o muze ci zenu. Neublizi ale spise napovi. Podle vzoru pisatele vas milujici manzel a otec od 3 deti po hodinove hadce a vasem vriskani ze zas nechal valet ponozky vedle postele ani nebouchne dvermi a tise odejde a uz ho nikdy neuvidite. Muj pripad si muzete snadno domyslet. Protoze miluji davam jasne najevo kudy cesta vede a kudy ne. Samozrejme ten kdo facku dostane a ted to muze byt on nebo ona by se mel dostatecne zamyslet proc se tak stalo? Take odsuzuji mlaceni a byti to do vztahu mezi muzem a zenou nepatri. Muzi jsou vetsinou silnejsi a mohou si svou energii vybijet nekde jinde nez na svych zenach. A zeny by si mely uvedomit ze kdyz jim jejich ostry jazyk snesou jejich kamaradky neznamena to ze to plati i pro muze.
Je fakt, že většinu pravidel má každý v podvědomí, ale co mě na tom článku zaujalo (kromě toho, že jsem ho dočetl až do konce, což normálně vážně nedělám), je to, jak je všechno dobře vysvětlené (proč, jak?). Proč bych jí měl otevírat dveře od auta? Dobře, teď už to vím.
Dobrý večer,
jsem rád, že se o etiketě píše.
Rád bych uvedl na správnou míru pravidlo s výtahem. Vstupuje první žena a muž jistí dveře.
A co se týče schodů, tak za J. S. Gutha-Jarkovského to bylo, tak jak píšete. V dnešní době jde především o bezpečnost. Muž jde tedy vždy níže ze schodů, sukně nesukně – pokud to ženě vadí, má se lépe obléci.
S pozdravem
Honza