Tonak je česká společnost, která vyrábí velmi kvalitní klobouky už od roku 1799. A já měl tu čest nafotit její nový katalog.

Společnost Tonak do minulého roku (resp. do poloviny tohoto) měla marketing a vizuální komunikaci na opravdu tragické úrovni. A to vážně nepřeháním. Muž s kloboukem uprostřed, který se usmívá, jelikož drží po svých bocích dvě lacině nalíčené dámy (samozřejmě s klobouky).

To není prostě fotka, kterou by Tonak mohl svou vizuální komunikací bojovat o místo v Evropě či ještě dále. A přitom si stojím za tím, že příběhem značky a kvalitou zpracování na to klobouky Tonak mají.

Přijde mi to jako když jelenovi narostou krásné parohy, ale když se chystá mluvit s nějakou laňkou, tak začne šišlat, kulhat na jednu nohu a při každém druhém slově na ni lehce plivne. Prostě škoda.

Bohužel je toto příběh mnoha českých firem, které svou práci dělají dobře. Myslím tím výrobu svého produktu, ale prodat ho je pro ně prostě zásadní problém.

“Když mi to nafotí Venca tady vedle z Hoštic, tak to bude stačit.”

V marketingu společnosti Tonak se NAŠTĚSTÍ změnilo vedení, a tak se vše obrací k lepším zítřkům. Nový katalog fotil fotograf Lukáš Dvořák, a tak byl dobrý výsledek víceméně zaručen. Navíc i vymyšlený koncept celého katalogu je podle mě prostě skvělý. Nejde nám skoro nikde vidět do očí, čili nic na fotkách neruší a netahá pohled od propracovaných klobouků Tonak.

A my – modelky – jsme se prostě projednou vzdali slávy na úkor hezkého katalogu 🙂 Však je model vždy jen věšák na šaty, tak co by měl přehnaně furt civět do foťáku 😉

Nejdříve jsme nafitovali klobouky tak, aby se nám hodili k tvaru obličeje atd. Už z prvních fotek v náhledu na Lukášovo foťáku bylo jasné, že to bude diametrálně odlišný katalog. Hlavně oproti těm minulým. Že to bude mít styl. Že to zaujme.

A že to bude na úrovni katalogů zahraničních firem. Vždyť sakra my jsme pro ostatní země taky zahraniční firma, ne? Tak proč bychom se stále měli držet v koutě a nemít cíle ve světovém měřítku?

O značce klobouků Tonak

V Novém Jičíně se s výrobou klobouků koketovalo už od roku 1630. V roce 1799 se ale na scéně klobouků objevil mladý tovaryš Jan Nepomuk Hückel, který si zde založil výrobnu. Během krátké doby se klobouky z jeho výroby dostaly na rakouský trh, kde se hned staly oblíbené. Dále se klobouky šířily i na další zahraniční trhy.

Do této doby se klobouky stále vyráběly ručním způsobem. Až v roce 1865 zavedl pan Hückel mechanizované stroje a stal se tak zakladatelem mechanizované tovární výroby srstěných klobouků. Od roku 1869 se společnost jmenovala J. Hückel a synové.

Rodinu pana zakladatele bohužel postihla nepříjemná věc (jako každého podnikatele nebo snažícího se člověka u nás). Podnik byl komunisty znárodněn a název změněn na TONAK (TO jako továrna, NA jako na a K jako klobouky). A tento název již společnosti Tonak zůstal.

Víte, že při výrobě materiálu – plsti – dochází až ke 150 pracovním operacím? Tomu říkám opravdová řemeslná ruční práce.

Když to shrnu, tak jsem hrdý na to, že další česká firma, která je opravdový profík ve svém oboru s neuvěřitelně pestrou historií, se vydala na správnou cestu. Na cestu dobrého marketingu tak, aby bylo možné konkurovat i světovým značkám. Na cestu, která nebude jednoduchá, ale určitě celé firmě v očích zákazníků pomůže.

A jsem hrdý, že jsem tohoto prvního kroku mohl být součástí.