Vyhrát sázku přes mrtvoly

Leoš sedá do auta po nehodě. Zdroj.: Facebook

Kazma prostě nafingoval autonehodu v místě, kudy Leoš projíždí do práce. A nafingoval i paní na lince, která Leošovi v šoku poradila, ať si do nabouraného auta sedne, aby popojel a ulevil tak pánovi, na kterém ležela kláda. A Leoš Mareš tak prý prohrál sázku o Ferrari.

Leoš se v rádiu vsadil, že ho nikdo až do jeho koncertu neuvidí jezdit v ničem jiném, než v trabantu. A fakt to vydržel. Z marketingového hlediska super PRkový nápad. Všichni si ho fotili, všichni si ho točili a vlastně to byla vtipná sranda. Kdybych jezdil trabantem já, budu za idiota. Nejsem totiž Leoš Mareš 🙂

Leoš a trabant.

No, ale v naší zemi máme ještě jednoho fištróna, který umí skvěle vymyslet, kde provést nějakou kulišárnu. A nejlépe na místech tak nečekaných, aby to bylo pro všechny tak šokující, že to pak bude celá země sdílet a dotyčnému tak vydělávat penízky. Ten člověk je Kazma.

A teď tu máme na stole (doslova, protože já tu po dovolené snídám, čtu si novinky na netu a mám toho plný talíř) další věc, která bude rozdělovat náš národ. Závistivci budou řvát, ať Leoš odevzdá Ferrari. A ostatní, že je Kazma ubožák atd.

Ehmm. Vlastně, když to vezmeme do detailů, tak má Kazma pravdu. Leoš fakt prohrál sázku.
Ale platí prohraná sázka, i když jste k prohře byli donuceni pistolí u hlavy? Platí sázka o tom, že si den nesmíte lehnout i v případě, že vám někdo dá nůž na krk a zařve: „Lehni si!“?

Já myslím, že ne. My se sázíme s klukama hodně. Dáváme „Kámen, nůžky, papír“ o každou kravinu a ctíme, že střižba/sázka je svatá. Protože sázka, která by se nemusela splnit, by byla vlastně k ničemu. A příště už by nikdo nestřihal.
Jenže tohle všechno musí mít nějaké hranice. Stejně jako vše, co v životě děláme. Když některé hranice budeme posouvat, nebude to dobré.

A Kazma tu hranici posunul. Teď dal prohlášení, že vyhrané Ferrari dá na nadaci, která pomáhá obětem dopravních nehod. Vlastně to nemyslí špatně. Ale to provedení, to bylo přes čáru. Měl se lépe zamyslet, protože tady se dalo čekat, že všichni lidé, kteří si kdy prožili něco s dopravní nehodou, to ponesou těžce. Mně se při bouračce zabil nejlepší kamarád a neumím si prostě představit, že bych v takové chvíli nezastavil a nesnažil se pomoci člověku, který zaklíněný leží v autě. A je jedno, jestli by šlo o Ferrari. Když jde o lidský život, tak Ferrari je jenom blbá hromádka hezky smontovaného plechu.

To, že někdo u dopravní nehody nezastaví. Ta lhostejnost, která občas v naší společnosti je, to je samozřejmě téma, které jsem vlastně rád, že tím Kazma otevřel. Třeba se pár lidí zamyslí. A Leoš zaslouží potlesk za to, jak vletěl do pokusu o pomoc.
„Spěchal jsem do práce“, řekla by spousta lidí, kteří by projeli kolem. Ten kluk vysílá v přímém přenosu pro celou zemi. A v tu chvíli mu to bylo fuk a prostě vystoupil z Trabantu, který ví, že pak nenastartuje… a snažil se.

Dnešní svět je občas zlej a z lidí se vytrácí lidskost. A Leoš je pro všechny inspirací, že to s námi ještě není zdaleka tak špatné. Za mě je vítěz téhle sázky jenom jeden.

Sdílet na
Facebook

Příhlášení k odběru článků

Když se zde objeví nový článek,
tak vám zašlu e-mail, abyste o něj nepřišli.
Nic víc, nic míň ;)
Děkuji, že jste v tom se mnou. ;)

Přidejte komentář