Vzpomenu si na film Dědictví aneb Kurva se neříká. Bohuš zde přijede na zásadní byznys schůzku, kde stojí majitel golfového rezortu vedle ženy a celé uvítací delegace. Při příchodu majitel podává Bohušovi Stejskalovi ruku a ten mu jí odstrčí a zařve: “Nečteš Špačka?!”. A chytne ruku ženy vedle, kterou začne líbat.
Chlap by měl být trochu džentlmen, ale nemáme to úplně jednoduché. Dámy nás často ani nenechají džentlmeny být. Znáte tu situaci, kdy jdete vedle dámy nebo lehce za ní a spozorujete dveře? Trošku přidáte do kroku, že teď se to jako hodí být džentlmen. Začnete dámu “předjíždět” a ta ve strachu, že tam nebude první se jentak nenechá? Nalepí se Vám na bok a zrychluje také? Přidáte víc, ona též. A před dveřmi Vám naštvaná, že jste nevychovaný a předbíháte ji, zkusí podkopnout nohu?
Dobře, to je přitažené za vlasy, ale občas nás prostě jen ženy musí nechat ukázat gentlemany v nás. Dámy, přibrzděte a nechte nás se projevit. Pro jistotu ze začátku mějte připravenou ruku, kdyby Vám náhodou proti obličeji letěly dveře. Ale ve většině případů Vás překvapíme, věřte mi.
To samé s kabátem. Když si ho začnete svlékat v restauraci už mezi dveřmi nebo při odchodu letíte k věšáku a nepočkáte ani sekundu u něj, tak nemáme šanci Vám pomoci.
Špačka jsem četl. Chtěl jsem nebýt v určitých situacích za troubu. Bohužel si z něj moc nepamatuji. Třeba jak to je s větším množstvím otevíraných dveří, které jdou hned po sobě. Resp. je mi to jasné – dáma by měla vždy znovu lehce přibrzdit a nechat nás jít před ni.
Jenže je to tak – zaparkujete v parkovacím domě. Vedle Vás žena vystoupí přibližně ve stejnou chvíli. Jdete ke dveřím a v hlavě už po těch letech parkování víte, že budou následovat troje dveře. Ok, první otevřete a podržíte. Dáma projde a poděkuje. Tím, jak je držíte ji ale logicky necháte vás předběhnout.
A teď co? Následují další dveře, ona nepřibrzdí a Vy když poběžíte před ni, tak už je to přehnané. Džentlmen má vše dělat přirozeně. Ok, nechávám to být, ona teď podrží dveře mně (aby ne, jsme slušní lidé a snad když vidíme za sebou chlapa, tak mu je nepráskneme před ksichtem ne?). Nepráskne. Poděkuji já. A vím, že u třetích jsem zase na řadě já. Podržím, projde, usměje se.
Pak by šlo zakřičet : “HEEEJ! DVA JEDNA!” a dát si s ní High Five! Ale to by nebylo moc džentlmenské.
Není to takhle asi úplně ono, ale ve finále si myslím, že to zase je o základních věcech. Nemusíme to z ničeho nic přehánět. My Češi už asi nikdy nebudeme jako urození pánové ze starého Londýna. Ale ty úplné základy bychom mohli zkusit.
Na druhou stranu, když někomu dveře podržíme, tak je fajn, aby nám za to někdo zlehka poděkoval. Nebo se třeba jen usmál.
Život sám o sobě není jednoduchý, tak proč si ho nedělat hezčí takovými jednoduchými detaily?
Příhlášení k odběru článků
Když se zde objeví nový článek,
tak vám zašlu e-mail, abyste o něj nepřišli.
Nic víc, nic míň ;)
Děkuji, že jste v tom se mnou. ;)
super web – rozepisuju se tu jak kretén aby mi pak smazal vše kvůli tomu že nevyplním mailovku?
To mě mrzí a nevěděl jsem o téhle chybce. Přeposílám hned programátorovi.
Hodně dobrej web, jen tak dál 🙂
No, já si celkem myslím, že chlapi jsou už zhýčkaní a takové věci dávno zapomněli. Když je na to žena upozorní, začnou kecat o emancipaci. Asi si to zhoršujeme, když nás nebaví počkat a zařídíme to za ně (a teď už to myslím i ve vztazích). Že jsou ženy netrpělivé, se ale přece ví…:). Mohl byste napsat nějaký článek kde bude třeba 10 zásad, ráda si jej přečtu.
Chci se zeptat, jak to je když vstupujeme do Restaurace nebo z Restaurace? Protože je asi správně otevřít a vejít první do saloonu k ochraně, ale nevnímá to pak žena jako nezdvořilost?
Při příchodu do restaurace vstupuje první muž (pomyslný štít) je to jedna z mála výjimek, ne-li úplně jediná. Při odchodu standardně muž přidrží dveře a nechá ženu odejít z restaurace jako první. Pokud má restaurace více pater, nezapomínejte chodit do schodů za a ze schodů před ženou. V restauraci tohle obzvláště vynikne a vy ukážete že nejste žádný buran a donutíte ostatní muže, kteří si toho všimnou a do dnešní doby to nedělali, se zamyslet.
Už je to starší článek, tak nevím, jestli to ještě někdo přečte, ale zkusím to.
Poměrně často se setkávám s problémem automaticky se zavírajících dveří (Brano 🙂 někdy opravdu velkou silou), které se otevírají ven (a ještě následují hned dvoje po sobě – aby to vevnitř nevětralo).
Jdu, vedle mě žena. Trochu zrychlím. Otevřu dveře, ale ono to vyžaduje dost síly, takže jsem roztažený jak netopýr a zabírám třetinu dveří. Kolem mě se provlékne ta žena a následně otevře sama ty druhé dveře. Působí to jako dvojitý fail.
Ale jak tedy správně postupovat v takovém případě?
Mě by zajímalo, jak to udělat při vstupu do restaurace. Prý má muž vcházet první, ale to zase nemůže podržet dveře. Co s tím?
Tak už jsem si přečetl komentář výše, tak už vím -))