Hong Kong za 3 dny – itinerář, co navštívit

Když nás Hong Kongská obchodní komora pozvala na Hong Kong Fashion Week, říkali jsme si, že bychom byli hloupí, kdybychom neletěli, že jo? Nádherné kosmopolitní město, ve kterém jsme ještě nebyli, skvělá módní akce, spousta možností a kontaktů… a tak, i když jsme byli po návratu z Barcelony doma asi den, tak jsme vyrazili.

Jasně, měli jsme obrovské štěstí na počasí, kdy vždy říkám, že je to 70% úspěchu každé cesty, výletu nebo dovolené. Kdyby pršelo, my měli promočené všechny hadry a na ulicích to smrdělo jak zmoklý cirkus, tak by to asi bylo od začátku krapet horší. Jenže my vystoupili z letadla, nasedli do vlaku do centra a venku bylo nádherně. Jo, letěli jsme na doporučení s FinnAir a byla to jedna z nejlepších cest. FinnAir umožňuje upgrade na business formou aukce, kde prostě pár dní před odletem zkusíte nadhodit, kolik byste za upgrade dali a buď uspějete nebo ne. Super hra. Mně ale neklapla, protože business třída byla kompletně plná a žádná sedadla se do této „soutěže“ nedostala.
Nicméně i economy byla skvělá. Letadlo, jakoby vyjelo právě z výrobní linky, usměvavý personál, super služby. Fakt doporučuji.

Vlak nás v HK zavezl na Central na Hong Kong Island, kde na nás čekal shuttle na hotel. Bydleli jsme v hotelu Regal na Causeway Bay a byl fakt úžasný. Luxusní design, krásný výhled a super služby, snídaně atd. Navíc jsme večer jen seběhli dolů a mohli se procházet ruchem města, což máme nejraději.

LIGHT SHOW

Přijeli jsme na hotel někdy kolem 18:00 a věděli, že by bylo super se dostat přes vodu na Tsim Sha Tsui, protože každý den ve 20:00 začíná light show, kde na každém mrakodrapu jsou různá světla a dohromady za zvuku hudby předvádí krásnou show, kterou je nejlepší vidět právě z protějšího poloostrova. Místní metro je přehledné a fajn, takže jsme to stihli a užili si tu skvělou podívanou hned po pár hodinách na místě. Prošli jsme si pak rušné ulice. Dost rušné, protože v HK žije skoro 7mil lidí. A hustota zalidnění tady je 6326 obyvatel na km2. Ale my to milujeme 🙂 Dali jsme si večeři a já se poprvé spálil, protože to bylo o dost hnusnější, než to vypadalo na obrázku. A přitom já asijskou kuchyni miluju.

Light Show Hong Kong

SECRET BAR FEATHER BOA

Spánek byl u mě tradičně trochu jet lagový boj, a tak jsme usnul někdy v 04:00 a vstávali jsme v 07:00 a jeli na první pracovní meetingy a Fashion Week. Měli jsme z hotelu odvoz, a tak to bylo takové super bezstarostné. Den utekl jako voda a já během něj hodil na svůj Instagram, co mi lidé doporučují v HK vidět. Kromě tradičních památek a zajímavostí mě strašně zaujal vzkaz od jednoho dost zcestovalého týpka. Napsal mi pod fotku, že doporučuje úplně tajně skrytý malý buržoázní “secret bar” Feather Boa, kde si dost možná dám nejlepší daiquiri v životě🍸

Secret bar Feathers Boa
Tak jsme tam večer zašli a po 20min urputného hledání ho i našli. Bez cedule, zvonku, čehokoliv. Stojíte venku, taháte za kliku a paní vás číhá jen na kameře. Když má volno, přijde pro vás. Měla volno… a my si fakt dali nejlepší jahodové daiquiry v našem životě. S čokoládou. Mňam! A byl to úžasný zážitek, hlavně díky tomu pocitu, že jste někde, kde byste nebyli, kdyby vám to někdo tajně neporadil. A to kouzlo okamžiku a daných prostor bylo prostě boží.

Victoria Peak

Druhý den jsme zase jeli na veletrh a úplně náhodě si všimli, že jsme na titulce HK novin 🙂 Fotku z předchozího dne jsme nakonec viděli i na obrazovkách na veletrhu. Asi si nás tam zamilovali nebo co. Dořešili jsme byznys věci a po obědě (thajském, protože už jsem se bál riskovat) jsme vyrazili na Victoria Peak. Taxikář nás hodil k lanovce, která vás vyveze na místo, odkud vidíte celý HK jako na dlani.
Zaujaly mě fotky na zdi, kde kolonizátoři využívali místo lanovky nosítka s křesílkem a pár Číňanů, kteří je nosili nahoru. Myslím, že tu lanovku vymyslel jeden z těch Číňanů, protože vždy, když v práci něco nenávidíte, máte pak nejlepší nápady, jak to zlepšit 🙂

Victoria Peak Hong Kong

Přijeli jsme pod lanovku a tady byla fronta asi na 2 hodiny. Naštěstí nás odchytla nějaká mladá slečna, která nám nabídla Bus Tour + Lanovku bez čekání fronty. A my v nových městech, kde jsme ještě jen pár dnů, Bus Tour milujeme, a tak nebylo co řešit. Šup šup a stáli jsme u vstupu do lanovky. V ní jsme ještě potkali kluka z Česka, který pracuje pro Qatar Airways a měl volný den. Je to vždy fajn pokecat s někým od vás a přitom se světovým rozhledem. Navíc vám dojde, že dnešní svět je prostě malý.

BUS TOUR – HK Island a kowloon

Pár fotek, chvíle klidu a sjeli jsme zase dolů, kde jsme rovnou naskočili na první Bus Tour na druhou stranu ostrova. To je na dlouhé povídání, ale Bus Tour jsou prostě fajn. Vidíte celé město a když je 24 stupňů a jasno, jako jsme měli my, tak si takovou cestu prostě musíte užít. Viděli jsme trhy na vodě, hotely na pláži a dojeli zpět do centra do přístavu, kde jsme lodí přepluli na druhou stranu (cena lodě byla také v balíčku Bus Tour) na Tsim Sha Tsui, kde jsme naskočili na další Bus Tour po oblasti Kowloon. Oblasti plné různých známých trhů, na které jsme vyskočili a prošli si je. Nic extra nutno říci. Takové lepší Holešovice 🙂 Ten večer jsme prošli spoustu obchodů, prý jako inspiraci. Ale já myslím, že spíše, protože Simča prostě.

BUS TOUR – Man MO temple

Další den jsme měli v plánu třetí okruh naší Bus Tour. Byl tak trochu kolem našeho hotelu, ale vyskočili jsme si např. v krásném chrámu Man Mo Temple. Tolik lidí a přitom takový klid, který z nich vyzařuje. Budhismus si chci trošku postudovat a k narozkám jsem k němu hned dostal knížku. Protože takhle nějak si představuji náboženství. Ať lidé věří v co chtějí, ale ať to dělají bez křiku a vsugerovávání svých názorů násilím ostatním. Bylo to fakt kouzelné místo. Ale my už neměli moc času, tak jsme naskočili na další náš Bus Tour bus za 30min a jeli dál.

BIG BUDDHA, LANTAU

Na hotelu jsme si vyzvedli věci a hotelovým shuttlem si je odvezli na letiště do úschovy, protože jsme ještě měli v plánu výlet na Lantau, kde je Big Buddha. A Lantau je kousek od letiště.

Big Buddha Lantau

Na Buddhu se nedá dostat jinak, než jednou z nejdelších a nejhezčích lanovek na světě. Za malý příplatek si můžete vzít kabinu se skleněnou podlahou, což určitě udělejte, protože je to super. Lanovka vás asi po 30min jízdy vyhodí u kláštera Po Lin Monastery. Nádherné počasí, skvělé restaurace se zahrádkami, kouzlo malého kláštera a 34m vysoký Buddha, který se tyčí nad vámi. Tady začaly jedny z nejhezčích hodin našeho života. Dali jsme si skvělé sushi a kokosovou zmrzku a jentak koukali. Pak jsme kolem volně pobíhajících krav vyšlápli schody k Buddhovi a Simča se rozbrečela, že je to asi nejhezčí místo, kde kdy v životě byla. A mě došlo, že to mám vlastně podobně. Ten výhled do krajiny a kouzlo okamžiku, kdy ještě začalo zapadat slunce, to se dá jen těžko popsat.

Big Buddha Lantau

A nevím, zda je to buddhismem, krásným počasím nebo tím místem. Chci ale říct, že je to fuk. Stejně v životě věřte hlavně v sebe. V to, co děláte, v selský rozum, rozhled, vzdělání a ve slušnost. To je pak totiž jedno, zda stojíte pod křížem nebo 34m vysokým Buddhou.

A nám se pomalu chýlila cesta ke konci, ale ještě jsme měli pár hodin. A protože neumíme nevyužívat čas až do mrtě, tak jsme sjeli lanovkou dolů a metrem přejeli ještě do centra, kde jsme stihli výstavu pop art figurek, večeři v parku s pohledem na kluky hrající basket na hřišti mezi baráky a závěrečnou procházku a jako bonus rozlučkovou light show sedíce na schodech pod chrámem.

Přejeli jsme vlakem na letiště, vyřešili pár mailů a nasedli do letadla směr Helsinki. Měli jsme fajn nástupní časy, protože jsme zase letěli kolem půlnoci, a tak jsme dostali večeři, usnuli a vzbudili se hoďku a půl před Helsinkami 🙂 Tam byla zima jako prase a chvíli jsme měli respekt, zda to v těch sněhových závějích piloti položí a pak ještě zvednou směr Praha. Ale položili i zvedli, a tak jsme doma.

Byl to skvělý výlet. A jelikož Britové v roce 1997 odevzdali Hong Kong Číně. S tím, že Čína slíbila, že ekonomický systém Číny nebude v Hongkongu praktikován a že současný kapitalistický systém a životní styl zůstane nezměněn po dobu 50 let, tedy až do roku 2047. Utíká to jako voda a obyvatelé Hong Kongu už si 20 let odstřihli. A tak se pomalu začnou modlit, aby se v tom roce 2047 zas tolik věcí nezměnilo.

A já se budu modlit, že v tom roce to nebude jinak i u nás. Doba je složitá a my jenom tím, že se budeme neustále vzdělávat a budeme cestovat (ne jen do zavřených chlastacích resortů v Egyptě), máme šanci pochopit, že žijeme ve světě a v době, kdy se máme opravdu neuvěřitelně. Máme vlastně strašný štěstí. Tak si ho važme, nečtěme prosím konspirační lži a hnusy, nenechme ze sebe dělat debily a bojujme za lepší zítřky. Né jen pro nás, ale hlavně pro naše děti…

Sdílet na
Facebook

Příhlášení k odběru článků

Když se zde objeví nový článek,
tak vám zašlu e-mail, abyste o něj nepřišli.
Nic víc, nic míň ;)
Děkuji, že jste v tom se mnou. ;)

Přidejte komentář